Kdo jsem?
Znáte efekt motýlích křídel?
Taky se někdy podivujete nad tím, jak malá nepatrná událost dokáže v delším časovém rozmezí přinést naprosto nečekané životní změny? Můj život se obrátil vzhůru nohama.
Když jsem v roce 1999 domů rodičům přinesla lísteček s přihláškou do plavecké třídy, vysmáli se mi. Snažili se mě naučit plavat s totálním neúspěchem a teď chci jít do plavecké třídy? „Ha! Sabi, nezapomeň si rukávky!“ říkali.
V roce 2002 jsem byla na svém prvním Mistrovství republiky žáků, v roce 2006 na Mistrovství Evropy juniorů, překonala jsem juniorské rekordy na 50m a 100m motýlkem, v roce 2009 jsem se kvalifikovala na MS dospělých a překonala české dospělácké rekordy. Naši se dmuli pýchou, zatímco můj trenér se zoufale snažil zkrotit mojí hyperaktivitu.
Plavání bylo moje všechno, vstupenka k tomu, abych mohla být ‚někdo‘, aby mě ostatní ‚brali‘, abych mohla mít pocit, že nejsem úplně k ‚ničemu‘, ten ‚třídní šašek‘. Kamarádství se omezilo jen na školu a plavání, večer jsem nikdy ven nechodila, víkendy plné závodů, volný čas neexistoval, ale mně to vyhovovalo, obětovala jsem všechno a šla si za svými sny. Prošlapávala jsem si trnitou cestičku a cestou moralizovala o tom, co se smí a co není správné.
A pak v roce 2009 přišla ta rána – obvinění z dopingu, nález v moči, dva roky stopka. Zhroucení světa – já, která jsem odsoudila všechny sypače a huliče, mám v těle doping? Nevěřila jsem, že se to nevyřeší, že to není omyl, určitě mi zavolají, že se spletli. Ale bohužel, poznala jsem, co znamená presumpce viny, nikdy se na původ toho svinstva nepřišlo a ve mně zůstala největší křivda mého života, která mi dělá knedlík v krku ještě dnes.
Z delíria mě vytáhl trenér Luther Jones, který mi věřil, podal mi ruku, dřeli jsme i přes zákaz závodění jak psi a jako team SPSw jsme to v roce 2013 dotáhli znovu na špici. Zase jsem si sáhla na zlatou medaili Mistrovství ČR, tentokrát v kraulu, a vybojovala zpátky svojí nominaci na Mistrovství Světa v Barceloně, kde jsem zažila největší zadostiučinění života.
Dokázala jsem to! Hlavně sama sobě.
Mezi tím vším jsem vystudovala na FTVS UK specializaci trenérství plavání, a začala se formovat plavecká škola 3FIT. Díky spoustě klientů, kteří mi prošli pod rukama, jsem se mohla zamýšlet nad technikou hloubš, než jen ‚takhle se to prostě dělá‘, vnímat drobnosti a dokázat je vysvětlit logicky a fyzikálně.
Po uhašení mé touhy po Mistrovství Světa jsem odešla z teamu a začala se trénovat úplně sama. Musela jsem poslouchat své tělo a neustále hledat vnitřní motivaci. V roce 2016 jsem si z Mistrovství Evropy masters přivezla zlatou medaili na 50m kraul!
I s minimem tréninků jsem nad ostatními vyhrávala díky technice, díky citu pro vodu, díky vnímavosti a ‚přítomnosti v tréninku‘.
A tohle všechno se snažím předat dál, podělit se o zkušenosti, o aha-momenty, o slepé uličky, o nejlepší cesty.
Byla to překážková jízda, která mi nasměřovala život, zklidnila hormon, naučila pokory, zodpovědnosti a cílevědomosti. A k tomu všemu mi pomohly i stovky mých klientů, kteří mě od začátku podporovali, rozvíjeli osobnost a trenérské dovednosti, tlačili mě do míst, kam bych sama nešla. Velký díky vám všem!
Ať to jde!
Sabina Dostálová