4.4. Jaký je rozdíl mezi 2-dobým a 6-dobým kopem?

Při kraulu rozlišujeme tři způsoby kopání podle počtu dob na jeden záběrový cyklus paží: dvoudobý, čtyřdobý a šestidobý kop.

Šestidobý kop je modelová technika závodního plavání, je to nejčastější a nejsprávnější počet na záběrový cyklus, tedy tři kopy na záběr levou rukou a tři kopy na záběr pravou rukou. Všechno nad 6 kopů je špatně a je to příliš rychlá frekvence, která už není ani trochu efektivní, naopak nás stojí příliš mnoho sil.

Pro mě je snadný říct kolik kopů tam má být, ale pro vás bude nadlidský úkol je spočítat.

A co teprv až vám řeknu, že když začínám zabírat pravou rukou, tak tu trojici kopů musím začít pravou nohou.

A když začínám záběr levou rukou, tak ty tři kopy začínám levou nohou.

Tady začíná opravdový guláš a koordinačně je to jedna z nejtěžších věcí, jak jí vysvětlit a naučit. Osvědčilo se mi, že jako první začínám s dvoudobým kopem a až ten zacvakne na správný místo, tak se z toho může plynule přejít do šestidobýho kopu. Zkusíme si to i spolu.

Dvoudobý kop je jeden kop na jeden záběr. Když zabírám pravou rukou, kopu pravou nohou. Když zabírám levou rukou, kopu levou nohou. Jde o hoodně pomalou frekvenci a kopy slouží jen a pouze k udržení správný polohy těla u hladiny. Dvoudobý kop nám nedá žádný významný pohon, při kraulu nás nijak nezrychluje, proto je vhodný právě pro delší tratě, pro zdravotní plavání a jakýkoliv udržovací trénink.

Všimněte si, že rozptyl nebo rozpětí kopu je velice malý a po dokopnutí se snažíme držet nohy co nejblíž u sebe a s těma spojenýma nohama čekat na další záběr. Nohy roztažený od sebe totiž znamenají šílený odpor vody a šílený zpomalení až zastavení.

Jiný plavecký školy tuhle základní fyziku ignorují a podle mě například u metody úplného ponoření dochází úplně zbytečně k roztahování nohou skoro do rozštěpu. Pokud je s každým kopem to rozpětí, ten nápřah pro kop příliš velký, tak naprosto očividně dochází k přibrzdění pohybu vpřed, protože roztažením nohou sami sobě vytváříme velikánský odpor vody a každý záběr je tak rozjezd z místa. Naopak, snažme se, aby byl ten kop co nejmenší, aby splnil účel polohy a rovnováhy.

Zkuste si při tréninku dvoudobý kop se šnorchlem, abyste nemuseli řešit dýchání. Vypadá to takhle a soustřeďte se na úzký kop a na spojování kotníků po dokopnutí.

Pokud budou nohy hodně klesat ke dnu, můžete si zkusit dvoudobý kop se šnorchlem a s piškotem. Piškot primárně slouží k tomu, abysme nekopali a zabírali jen rukama, ale můžeme ho použít jako nadnášedlo i při pomalým kopání.

Šestidobý kop v podstatě vychází z toho dvoudobého. Jen tam nebude jen jeden kop na jeden záběr, ale k tomu jednomu přidáme ještě dva.

Někdy můžeme přidat jen dva malý bez síly, který slouží opět jenom ke zlepšení polohy těla, aby nohy neklesaly ke dnu. Podívejte se na ukázku.

A teď už je z toho modelový šestidobý kop, jen pořád ve víceméně spořícím módu.

Pokud ale dáme do všech kopů stejnou sílu, tak už nás to stojí víc energie, ale zároveň nás nohy i víc ženou vpřed.

A nakonec existují hybridní počty, jako je jednodobý, třídobý, čtyřdobý kop a je to v podstatě něco mezi – takový kulhání mezi dvoudobým a šestidobým kopem. Ten čtyřdobý je ještě relativně častý a je to rytmus 1+3 kopy, obvykle na nádechovou stranu je 1 kop, na nenádechovou stranu 3 kopy.

Je potřeba, aby si každý našel rytmus, který mu vyhovuje. Obecně není jedno lepší a druhé horší, i na olympiádě uvidíte na delších tratích profi plavce s dvoudobým kopem i se čtyřdobým. Chce to trpělivě zkoušet všechny varianty a najít si komfort v jedný z nich.

Jak jsem řekla – doporučuju začít s dvoudobým kopem, který ještě stíháme v hlavě vnímat a koordinovat, a do něj pak vnořit šestidobý kop.