3.3. Je záběr nataženou nebo pokrčenou rukou?

Možná jste si už všimli, že při zabírání netočím nataženýma rukama, ale pod vodou i nad vodou krčím ruce v loktech. Obojí si vysvětlíme.
Na záběr pod vodou se můžeme dívat ze dvou úhlů – jednak řešíme hloubku záběru a druhak řešíme křivku záběru – jestli je rovná nebo klikatá.
Co myslíte, je lepší zabírat do hloubky nebo blíž u těla? Obojí má svoje pro a proti. Záběr do hloubky je efektivnější, máte šanci se opřít o stojatější vodu, když si sáhnete hloubš, nastavíte záběru větší část paže – to znamená od prstů až po rameno – a tím zaberete větší pákou, takže vás to posune o větší vzdálenost na každý záběr. JENŽE je to mnohem větší dřina a vyžaduje to větší sílu. Toho dokážou využít sprinteři a ti z vás, kteří jsou víc osvalení, ale na delší tratě je hluboký záběr spíš nevhodný, protože vám zakyselí a odpálí ramena.
Na druhou stranu mělký záběr nevyžaduje tolik síly, je to proto, že jak plaveme a rukama, hlavou a tělem rozrážíme hladinu, tak vytváříme spoustu bublin a vírů kolem těla. O bubliny a víry se nedokážeme efektivně opřít, je to jak promáchnutí vzduchem, je to snazší. To všechno je na úkor kvality toho záběru, ale ve prospěch vytrvalostního výkonu, nespálí vám to ramena zaživa.
Představte si, že budete s činkama jednoručkama zvedat bicák hodinu. Zvládnete zvedat hodinu tři kila? A zvládnete zvedat hodinu pět kilo? Kdo chodí cvičit, tak ví, že každý gram navíc je smrťák.
Takže hloubka záběru je hodně individuální a závisí na vaší síle v ramenou a na délce kraulovýho úseku, který máte před sebou. Samozřejmě pokud už plavete kraulem a hledáte impulz ke zrychlení, možná bude stačit jenom tahle informace – zabírat o pár centimetrů hloubš – a hned budete cítit větší tah.
Jo a ještě jedna poznámka k tomu hlubokýmu záběru – i když zabíráme do hloubky, tak ruka nikdy není úplně natažená a propnutá, vždycky je lehce pokrčená. Při hlubokým záběru může být v úrovni pod prsama zhruba až 120° a při mělkým záběru se krčí k prsoum až na 60°.