2.3. Proč mi při splývání padají nohy a jak to zlepšit? Můžu použít piškot a ploutve?

Taky vám padají při každým pokusu o splývání nohy ke dnu jak dvě kostky betonu? Dost pravděpodobně máte hodně osvalený nohy a ty svaly vám to táhnou dolů. Nebude to zábava, budou to pocity marnosti a že „to nejde“, ale o to víc je potřeba splývavý cvičení zařazovat.
Pokud to opravdu nejde, je určitě na místě použít plavecký pomůcky. Plavci nejčastěji pro zlepšení polohy těla používají ploutve nebo piškot. Piškot dobrý, ploutve ne tak dobrý, řekneme si za chvilku.
Doporučuju si v kraulových začátcích pořídit piškot nebo pullbuoy se tomu říká a zkraje ho pro splývavý cvičení používat. Nicméně čím dřív se ho zbavíme, tím líp, abysme se naučili pracovat se složením těla, jaký máme, ne s nadnášedlem mezi nohama.
Jakmile se naučíte plavat, používala bych piškot jenom při tréninku balancu, tzn. při tréninku rotace trupem, anebo pro trénink síly v rukách, tzn. piškot mezi nohama, ruce zabírají a nohy vláčíme za sebou bez kopání. Rozhodně ho nepoužívejte proto, že se vám s ním plave líp nebo že se vám s ním líp dýchá. To jenom zavíráte oči před tím, že máte špatnou polohu těla.
Piškot můžeme koupit větší nebo menší, který se liší tím, jak moc nadnáší. Dává se nahoru mezi stehna nebo dolů mezi kotníky, obojí zapojuje ty svaly trošku jinak. Při splývání se snažíme vůbec nekopat a držet kotníky těsně u sebe – častou chybou, kterou vídám, je přikopávání kraulovýma nohama, čímž ale tolik nestimulujeme a neposilujeme ty hluboký svaly, které jsou pro splývání potřeba.
Základní cvik, pro splývání je leh na hladině, zpevníme zadek, trup, zadní stranu nohou a snažíme se splývat alespoň 10 sekund a držet paty u hladiny. Pokud to nezvládneme bez piškotu, dáme si ho mezi stehna a zkusíme to s ním.
Když si dáme piškot níž mezi kotníky, tak můžeme dělat stejný cvičení, ale je to trochu nestabilnější a zároveň je potřeba dát pozor na to, abysme se neprohýbali v zádech jako banán. Pokud máme piškot mezi kotníky, tak pro to stejný základní splývavý cvičení zpevníme zadek, trup, zadní stranu nohou a snažíme se splývat alespoň 10 sekund a držet paty a zadek u hladiny.
A teď k těm ploutvím – pozor na ně. Ploutve jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Usnadní a odpustí vám spoustu věcí, možná s nima budete plavat kraula dřív než bez nich, protože díky vyšší rychlosti drží tělo v lepší poloze. Ale nenaučí vás plavat. Ještě jednou a krutěji, pokud uplavete bazén s ploutvema, ale ne bez ploutví, tak neumíte plavat.
Ploutve použijte, když děláte cvičení na dech, na nohy, na rotaci. Ale jsou naprosto nevhodný pro zlepšení splývání.
Měla jsem jednoho plavce Rudu, kterýho jsem zdědila po jiným trenérovi. Ruda byl kraulem nepolíbený, spíš silnější, spíš nesportovec, ale dříč a chtěl zkusit svůj první triatlon. Vybral si jeden kratičký, kde bylo plavání jenom 400m. No a ten trenér ho učil plavat primárně s ploutvema se slovy „při triatlonu budeš mít neopren, buď v klidu, to je stejný jako plavání s ploutvema“. No nebylo.
Ruda si na svůj první triatlon vzal svojí novou přítelkyni a ta s sebou vzala svoje rodiče – na první seznámení. No a neštěstí bylo na světě. Ruda skočil do vody v neoprenu, bojoval asi 100 metrů, dokud se nepřitopil a nakonec ho vylovil záchranný člun. Tohle seznámení s rodičema prostě nechcete.
A v tomhle stavu – zlomeného – jsem ho dostala já. Začali jsme pilovat polohu, zařazovali jsme splývavý cvičení do každýho tréninku, i když mu vůbec nešly, trápil se při nich a klesal ke dnu jako cihla, tisíckrát to chtěl vzdát. A pak po roce drillu zvládl svýho prvního Ironmana, což je 3,8km plavání + 180km kolo + 42km maraton. A pak ještě několik dalších po celém světě. Jde to. Zvládl to. Ale musel se naučit plavat bez ploutví.